Architektura: Užitková zahrada

Pro každého z nás znamená užitek ze zahrady něco jiného: odpočinek, pěstování květin do vázy, dětské hřiště nebo třeba chov drůbeže. Nejčastěji ale považujeme za užitkovou zahradu nebo její část takové místo, kde pěstujeme ovoce a zeleninu.

Zelinářské zahrady mají u nás velmi bohatou tradici, vždyť právě pěstování zeleniny i ovoce bylo primárním využitím pozemku kolem domu zejména na venkově. Teprve mnohem později se začaly pěstovat také okrasné rostliny pro řez do váz. Svého vrcholu dosáhlo užitkové využití zahrady za socialismu kvůli obecnému nedostatku všeho a všude. Kdo neměl pořádný záhon s bramborami, byl odkázán na podpultový prodej nebo alespoň čekání v nekonečných frontách.

Současná užitková zahrada má spíše charakter hobby pěstování a trochu i edukace. Znovu nás začíná bavit vypěstovat si z titěrných semínek kedlubny, saláty, rajčata či dýně a těší nás, že jsme se obešli bez chemických hnojiv a postřiků. Našim dětem ukazujeme, že jahody nerostou ve stánku na tržišti nebo v supermarketu, ale na zahradě, tak jako mrkev, angrešt nebo jablka.

Obecný dostatek ovoce i zeleniny v obchodě po celý rok nás nenutí k samozásobování, a tak si můžeme vypěstovat pro radost jen to, co nás těší a co máme rádi. Nepotřebujeme k tomu arové políčko, stačí pár záhonků nebo třeba vyvýšených záhonů, v nejvyšší nouzi i větší nádoby na terase. Kdo má naopak to štěstí a není omezen prostorem, určitě už popřemýšlel o skleníku či fóliovníku, které pěstitelskou sezónu o několik týdnů prodlouží.

Kam s ní?

Možností, jak integrovat do zahrady užitkovou část, je celá řada. V ideálním případě by neměla být moc daleko od domu, aby byla zelenina a bylinky vždy po ruce, na druhou stranu není třeba zastírat, že příliš parády nenadělá a neměla by být tedy vystavena na odiv. Nutné je dostatečně světlé, nejlépe celodenně osluněné stanoviště, nejvýše s toulavým stínem. Pokud bude navíc v závětří, rostlinám to jen prospěje. V příměstských lokalitách stavěných na bývalých polích budeme mít pravděpodobně problém s půdou, která bude těžká a jílovitá a pro pěstování zeleniny ji bude třeba výrazně vylepšit, případně raději kompletně vyměnit.

Semena vs. sadba

Zatímco semena některých druhů zeleniny se vysévají ze sáčků přímo na záhon, jiné je třeba nejprve v teple domova předpěstovat a jejich sazenice vysadit na záhon až později na jaře, kdy už nehrozí mrazíky. Více na toto téma v samostatném článku v tomto Zpravodaji.

Granulovaný vs. klasický hnůj

Chlévská mrva je bezpochyby nejvhodnějším organickým, dlouhodobě působícím hnojivem. Kde ji ale vzít ve městě (a dnes už často i na venkově)? Pokud vám chybí zdroj nebo chcete šetřit fyzické síly, můžete zvolit alternativu – suchý granulovaný koňský, hovězí či slepičí hnůj. Zatímco kravský je vyváženým základem, slepičí hnůj je díky vysokému obsahu fosforu ideální pro jarní a letní přihnojování plodové zeleniny, drobného ovoce i květin. Podobně i koňský hnůj se hodí pro přihnojování během sezóny – pro zeleninu, záhony ve sklenících, pro první hnojení před sezónou. Tyto i další druhy hnoje můžete opět snadno aplikovat ve formě suchých peletek, které prospívají rostlinám i půdě.

Zelenina ve výšce 

Nemáte na zahradě kvalitní půdu pro pěstování zeleniny? Nebo si chcete usnadnit péči o zeleninové záhony? Zkuste vyvýšené záhony! Můžete si je buď koupit již hotové jako skládačku, nebo snadno vyrobit z palet či jiného odpadového dřeva. Naplníte je substrátem obsahujícím vše, co rostliny potřebují, bude se vám o ně snadno pečovat a ještě budou lépe chráněny před slimáky i přízemními mrazíky.

Nezapomeňte na květiny

Letničky či trvalky určené především k řezu bývaly vždy součástí užitkové části zahrady. Jejich „užitek“ spočíval v jejich kráse, kterou ozdobily nejen zeleninové záhony, ale i dům, protože se vyjímají i ve váze. Kromě toho lákají také hmyz a přispívají k biodiverzitě. Kromě trvalek lze využít také jednoleté květiny a vyzkoušet tak každý rok jiné druhy.

Není odpad jako odpad

Organické zbytky, jako jsou nepoužitelné natě, odplozené části rostlin, kořeny, ale i vaječné skořápky či slupky, lze s výhodou využít jako organické hnojivo pro záhony. Než se ale odpad promění na hodnotný zdroj živin, musí projít tepelným rozkladem – kompostováním. Pro menší zahrádky se místo klasického kompostu hodí plastový kontejner, jehož výhodou je rychlejší rozklad organické hmoty za vyšší teploty. Odpadá také nutnost přehazování jednotlivých vrstev a potěší nás i absence případného zápachu.

Ekologické pěstování

Užitková zahrada se neobejde bez pravidelné péče – je třeba vylepšovat půdu, dodávat živiny, starat se o zdravotní stav rostlin. Chcete-li to všechno zvládnout v souladu s přírodou, máte řadu možností – od aplikace zásad přírodního zahradničení až po používání výrobků, které jsou vyrobeny pouze z přírodních surovin. Taková je i řada NATURA, která vám umožní vypěstovat si ovoce, zeleninu nebo bylinky s jistotou, že neobsahují chemické přísady. V souboru výrobků najdete substráty, hnojiva i přípravky na ochranu rostlin nebo prevenci výskytu chorob a škůdců.

Text: (red); foto: GAP Photos a Dreamstime